Ukončení jaderných a uhelných elektráren v Německu. Co může nastat?

O postupném uzavírání jaderných a uhelných elektráren se toho napovídalo hodně. Dnes už se však rýsují reálné scénáře a termíny, které mohou ovlivnit spoustu věcí. A to nejenom energetiku v Německu, ale také v okolních zemí.

Uhelné elektrárny mají bezpochyby dlouhou tradici. Ty jaderné začaly v Německu fungovat od roku 1969, kdy byla spuštěna první komerční jaderná elektrárna. Už v sedmdesátých letech se tu ale začalo tvořit protijaderné hnutí, jež omezilo výstavbu některých dalších jaderných elektráren. I následující roky přispěly k pozitivnímu boji proti jaderné energii.

  • Spor Ruska s Běloruskem v roce 2007.
  • Havárie ve Fukušimě v roce 2011.

Výsledkem dlouhodobého tlaku na vládu byl příslib uzavřít všechny jaderné elektrárny v Německu do roku 2022. V roce 2017 došlo například k uzavření jaderného bloku elektrárny Gundremmingen B. V řeči čísel se tyto kroky promítají následovně:

  • Snížení výkonu jaderných elektráren o 1,344 GW.
  • Z aktuálních několika bloků s výkonem 10 GW budou další ukončovat svou činnost.
  • Pokles výkonu do roku 2011 by měl být na úroveň 4,3 GW.

Po jádru bude následovat také uhlí

V rámci snižování emisí oxidu uhličitého a kvůli zlepšování klimatických podmínek sahá Německo i po dalším zdroji energie. Jsou to uhelné elektrárny, jejichž scénář je poměrně jasný. Do roku 2038 by na území Německa neměla vznikat žádná energie z uhelných elektráren. V lepším případě k takovému kroku dojde už v roce 2035.

To samozřejmě bude mít negativní vliv na spoustu oblastí, jakými jsou třeba Sasko a Braniborsko. Minimálně z pohledu nezaměstnanosti, protože v tomto odvětví pracuje více jak šedesát tisíc lidí. Na druhou stanu, německá vláda přislíbila postiženým regionům finanční pomoc kolem 40 miliard EUR v průběhu dvou let. A jak vypadá situace v číslech?

  • Aktuálně má Německo z uhelných elektráren 45 GW.
  • V roce 2022 dojde k poklesu o 12,5 GW.
  • V roce 2030 by měla být produkce jen 17 GW za rok.
  • Počátkem roku 2038 už by to měla být nula.
Věděli jste, že:

Současná cena za emisní povolenky je 20 EUR za tunu CO2 a v budoucnu naroste pravděpodobně dvojnásobně.

Domněnky, kalkul, ale také plnění závazků

Mnozí odborníci a experti z oboru si samozřejmě pokládají otázku, co vede Německo k takovým rázným krokům. Jednou z variant je pochopitelně fakt, že tato země je silným tahounem proti klimatickým změnám. Zakládá si na snižování CO2 a proto takových názorů musí v co největší míře dostát. Do roku 2050 chce snížit emise oproti roku 1990 až o neuvěřitelných 95 %.

Vše by šlo jinak pojmout, jako snaha Německa vytlačit uhelné elektrárny, k čemuž přispívají poměrně drahé emisní povolenky. Je předpokladem, že jejich ceny budou stále vzrůstat, což může naopak vést k bezradnosti některých vysoce postavených politiků, kteří si s takovou situací poradili tímto způsobem.

Je ale pravdou, že tyto kroky nemusí mít ryze kladný dopad na vše, co si Německo usmyslelo. Je tu i spousta dalších názorů.

  • Postupné odstávky elektráren budou zvyšovat produkci těch zbývajících a tím pádem se navýší emise CO2.
  • Ke zvýšení CO2 dojde vlivem tohoto energetického kroku také v sousedních zemích.
  • Důraz bude kladen na výstavbu plynových elektráren. Také ty jsou zdrojem CO2, i když v menší míře.
  • A není pravděpodobné, že obnovitelné zdroje plně nahradí takový propad energií, navíc když jejich přenosové cesty jsou spojeny s vyššími nároky.

Jak by podobný scénář vypadal v České republice?

Pokud jde o Českou republiku, zde je bez emisí vyráběno poměrně málo energie. Ve výsledku jsou to asi čtyři desetiny. Podíl hlavních složek vypadá nějak takto:

  1. Hnědé uhlí 42,5 %
  2. Jádro 32,6 %
  3. Obnovitelné zdroje 10,9 %
  4. Černé uhlí 5,1 %
  5. Zemí plyn 3,9 %
  6. Ostatní plyny 3,3 %
  7. Bioplyn 3 %
  8. Fotovoltaika 2,5 %
  9. Biomasa 2,4 %
  10. Voda 2,1 %

Kdyby došlo k uzavírání uhelných elektráren, na koni by byla elektřina jaderná, která by generovala velké zisky. V opačném případě by došlo ke zdražování emisních povolenek a rentabilita uhelných elektráren by nemusela být tak veliká. I když by se dalo využít několik plánovaných plynových elektráren, nedokázaly by pokrýt tak velkou poptávku elektřiny.

V okamžiku, kdy by se v České republice promítl německý scénář, dotklo by se to také oblasti teplárenství. Je ale pravdou, že po uzavření uhelných elektráren by zase stoupla poptávka po uhlí jako levné komoditě. To už by naopak mělo negativní vliv na požadovanou sníženou hodnotu emisí.

Podobné scénáře by negativně ovlivnily třeba i Polsko, které je na výrobě elektřiny z uhlí doslova závislé. Navíc se tím snaží bojovat proti vazbě na ruský plyn. Ten je samozřejmě dražší než v Německu. Plynové polské elektrárny by proto byly nerentabilní a zároveň by se zvýšila nezaměstnanost. Takové kroky by měly zkrátka sáhodlouhé dopady.

Navazující články

Jaké novinky v distribuci elektřiny přináší aktuální cenová regulace ERÚ pro roky 2021 – 2025?
Jak se bude vyvíjet ochrana přenosové sítě?  Mezi strategické plány Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pat...
24. 09. 2020 | 3 min. čtení
Číst článek
Zlevňování energií vybízí energetické šmejdy k větší aktivitě. Znáte jejich nový trik?
Proč seriózní obchodníci dodržují etický kodex? S předpokládaným zlevňováním elektřiny a plynu začne na energetick...
15. 09. 2020 | 3 min. čtení
Číst článek

Nové články na Elektrina.co

Jaké novinky v distribuci elektřiny přináší aktuální cenová regulace ERÚ pro roky 2021 – 2025?
Jak se bude vyvíjet ochrana přenosové sítě?  Mezi strategické plány Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pat...
24. 09. 2020 | 3 min. čtení
Číst článek
Zlevňování energií vybízí energetické šmejdy k větší aktivitě. Znáte jejich nový trik?
Proč seriózní obchodníci dodržují etický kodex? S předpokládaným zlevňováním elektřiny a plynu začne na energetick...
15. 09. 2020 | 3 min. čtení
Číst článek
Černý odběr elektřiny je noční můrou spotřebitelů
V České republice způsobují černé odběry elektřiny ztrátu ve výši asi 6 %, které pochopitelně zaplatíme my všichni os...
08. 09. 2020 | 2 min. čtení
Číst článek