Začíná topná sezona. Takto nastavte termostat abyste neplatili majlant

Topení bez zbytečných výdajů

První chladná rána přicházejí nenápadně. Nejprve vytáhneme ze skříně mikinu či svetr, ale za pár dní už saháme po termostatu. Během několika týdnů se vytápění stane opět jednou z nevyšších položek domácí spotřeby energie. 
Začátek topné sezony je ideální chvílí pro kontrolu, zda kotel, termostat i radiátory spolupracují tak, jak mají. Rozdíl, mezi správně nastaveným systémem a domácností, kde se několikrát denně sáhne na termostat, je značný. 

Jeden stupeň a šest procent neplatí vždy

Vžité je tvrzení, že termostat snížený o jeden stupeň přinese 6% úsporu na vytápění. To ale neplatí v každém domě a za každého počasí. Skutečný dopad se počítá od venkovních teplot, tepelných ztrát budovy, způsobu vytápění, izolaci i provozu domácnosti. Přesto je rozdíl na termostatu mezi 21 a 23 °C na vyúčtování znát. Pokud domácnost celou zimu vytápí na vyšší teplotu, zvyšuje teplotní rozdíl mezi interiérem a venkovním prostředím. Tím rostou teplené ztráty budovy. Čím větší je tento rozdíl, tím více tepla musí topný systém průběžně dodávat. 

Cílem je nastavit takovou nejnižší možnou teplotu, při které se budou obyvatelé v domě stále cítit komfortně. Rozmezí odpovídá 18 až 21 °C. Vyšší teplotu potřebují senioři či malé děti. 

• Univerzální nastavení neexistuje. Jiné potřeby máte ve starším nezatepleném domě, jiné v novostavbě s podlahovým vytápěním.

Základní pravidla pro vytápění:

• Snažte se nepřetápět. 
• Neregulujte teplotu ručně na ventilech radiátorů. 
• Využívejte časovače a programy. 
• Nastavte jednotlivé topné zóny. 

Rychlostí k vysokým účtům

Přijdete do studeného domu a snažíte se zatopit co nejrychleji. Na termostatu nastavíte 25 °C. Vyšší nastavená cílová teplota ale neznamená rychlejší vytopení místnosti. Při chladném počasí je vhodné zapnout vytápění dříve než nárazově zvyšovat teplotu. 
Termostat systému sděluje, jakou teplotu požadujeme. Podle rozdílu začíná kotel zapínat a vypínat. Moderní systémy regulují vytápění mnohem jemněji.  Určete komfortní teplotu a nechejte regulaci pracovat.

Vsaďte na zónovou regulaci

Tradiční centrální termostat zachází s domem jako s jedním prostorem. Ale domácnost potřebuje zónovou regulaci. Obývací pokoj používáme večer, ložnici v noci, koupelnu chceme teplou ráno a pokoj pro hosty může být prázdný i po mnoho dní. Zónová regulace umožňuje teplotu v jednotlivých místnostech řídit odděleně. 

V obývacím pokoji by mělo být kolem 20 °C, v ložnici stačí 18 °C a ranní koupelna snese krátkodobě i 24 °C. Komfort je individuální a záleží i na spotřebičích, které jsou v místnostech. Ty bývají doplňkovým zdrojem tepla.

Chytrá hlavice vytváří samostatnou zónu

Nejjednodušší podoba zónové regulace je termostatický ventil na radiátoru. Hlavice snímá teplotu v okolí a podle ní omezuje nebo zvyšuje průtok topné vody radiátorem. Jakmile se místnost ohřeje, ventil průtok sníží. 
Digitální a chytré hlavice přidávají možnost časového programování. Systémy umožňují vytvořit samostatnou topnou zónu pro každou místnost a ovládat ji prostřednictvím centrálního systému nebo aplikace. Úspora vzniká tehdy, když regulace zabraňuje vytápět místnost v době, kdy vysoká teplota není zapotřebí. 

S tepelnou setrvačností je třeba počítat u podlahového vytápění. Systém reaguje mnohem pomaleji než radiátor, nesvědčí mu neustálé prudké změny požadované teploty. 

• Nevypínejte topení na noc. Využijte režim nižší teploty. U málo používaných místností vždy temperujte. Omezíte riziko kondenzace a plísní.

Ekvitermní křivka, upravte teplotu horké vody

Majitelé moderních kotlů nebo tepelných čerpadel se jistě setkali s možností ekvitermní regulace. Dům potřebuje jiné množství tepla, když je venku 10 °C a jiné, když jsou teploty dlouhodobě pod bodem mrazu. Ekvitermní regulace sleduje venkovní teplotu a podle ní upravuje teplotu vody dodávané do topného systému. Při mírném podzimním topení proto není důvod posílat do radiátorů stejně horkou vodu jako při silných lednových mrazech.

Termostat a hlavice bojují proti sobě

Při kombinování centrálního pokojového termostatu a termostatických hlavic je důležité pochopit, kdo rozhoduje o požadavku na vytápění. Pokud hlavice v místnosti s hlavním termostatem uzavře radiátor příliš brzy, může být regulace celého systému problematická. 
Důležité je také umístění pokojového termostatu. Snímač nesmí mít zkreslené hodnoty například umístěním v blízkosti zdroje tepla nebo místu u okna. Podobný problém je radiátorová hlavice schovaná za dlouhým závěsem, nábytkem nebo krytem radiátoru. 

Chytrá domácnost řízení přebírá

Moderní systémy nabízejí ovládání z mobilu, individuální harmonogram každého pokoje a celou řadu automatických funkcí. Pomáhá domácnostem, jejichž režim umožňuje rozdělit dům na různé teplotní zóny. Přesto není kouzelným proutkem, který by dokázal pomoci v případech, kdy radiátory zakrývá masivní nábytek, závěs nebo jsou neustále zaskládány prádlem. Další a častou zimní chybou je dlouhodobě otevřené okno na ventilaci nebo naopak kompletní eliminace větrání. 

Před začátkem topné sezony rozdělte místnosti podle jejich používání, nastavte časové programy podle skutečného denního režimu a určete vlastní komfortní teplotu. Nikdy nedělejte více změn současně. Pár dní sledujte efekt. Dobře nastavené vytápění neznamená, že se v interiéru budete pohybovat ve svetru a vyhlížet jaro. Dodává teplo tam, kde jej potřebujete, v době, kdy jej potřebuje a v odpovídajícím množství.